Neziskové organizace mají za úkol působit tam, kde to stát nezvládá, neumí nebo nechce. Jsou nebo spíš mají být pro stát partnerem a doplňovat jeho roli. Často řeší ty nejpalčivější společenské problémy a lidé je často rádi podpoří. Ovšem jen pokud nejde o mzdy. Na ty lidé přispívají neradi.

Češi jsou rok od roku štědřejší a obzvláště v krizích pomáhají rychle a dobře. A pokud možno konkrétně a materiálně. Na jednu stranu je to logické. Když pomáhám, chci, aby byla moje pomoc „vidět“, chci mít možnost spojit si s ní nějakou pozitivní emoci.

Jenže práce neziskových organizací nestojí na tom, že přerozděluje materiální pomoc, stojí na tom, že napravuje a vyvažuje nedostatky v systému. A ty se věcmi zalepit nedají.

Za to, jak pomoc v ČR vypadá mohou neziskovky, firmy i jednotlivci a nedostatečná komunikace mezi nimi. Iluze, které o sobě navzájem mají jsou právě jejím důsledkem. A jak známo, o peníze jde vždy na prvním místě. Dobrý příklad toho, jak vnímáme peníze v charitě uvedl ve své přednášce pro TEDx americký manažer sociálních služeb Dan Palotta: „Více než racionálně, reagujeme na myšlenku, že by někdo mohl vydělat spoustu peněz tím, že pomáhá ostatním lidem, instinktivně. Je zajímavé, že nemáme tuto instinktivní reakci na představu, že lidé vydělávají spoustu peněz, když lidem nepomáhají. Chcete vydělat 50 milionů dolarů prodejem násilných videoher? Jděte do toho! Ale chcete-li vydělat půl milionu dolarů léčbou dětí, které mají malárii, jste považování za parazita.“ Tento falešně etický přístup vede podle Palotty k rozdělení společnosti a nutnosti zvolit si, zda budu v rámci své profese dělat něco pro dobro své a své rodiny nebo pro dobro společnosti.

Čím více je svět ziskový a neziskový rozdělený, tím méně si vzájemně rozumí.

A bylo to vidět i během koronavirové krize, kdy několik firem vyhlásilo tzv. rychlé granty, které měly neziskovky možnost využít na své aktivity spojené s řešením pandemie. Ovšem ve většině případů jen na ty materiální. Na mzdové náklady přispívala jen hrstka z nich. Proč? Je snad práce lidí v neziskovém sektoru méně významná než přímá materiální podpora? Na vině je opět spíše nedostatečná komunikace než špatný úmysl firem.

Jediný, kdo to může změnit, jsou neziskové organizace. Právě ony mají v ruce nástroje, jak svým stávajícím i potenciálním dárcům lépe a srozumitelněji vysvětlovat svou práci a náklady s ní spojené. A to se nestane ze dne na den. Je to dlouhodobá a systematická práce, kdy krok za krokem naplňujete cíl, který si v komunikaci určíte.

Právě komunikaci je věnován náš workshop Srozumitelná komunikace a spolu s workshopy Spokojený leader a Úspěšný fundraising tvoří základní trojkombinaci témat, se kterými stojí a padá celý váš management.

 

PŘIHLASTE SE NA NĚKTERÝ Z KURZŮ JEŠTĚ DNES

ÚSPĚŠNÝ FUNDRAISING

Pro všechny, kteří chtějí víc peněz na své projekty.

SPOKOJENÝ LEADER

Pomůžeme vám najít vnitřní sebejistotu, jasnou vizi o směřování organizace a schopnost motivovat své lidi k jejímu naplňování.

SROZUMITELNÁ KOMUNIKACE

Pro všechny, kteří chtějí, aby se o jejich organizaci mluvilo.

Share This